Pro soubor třiačtyřiceti filozoficky laděných minipovídek nizozemského praktického lékaře, básníka a spisovatele jsou příznačné půvabná poetika, přemýšlivost, ironie, humor, absurdní logika a hra s konkrétními i přenesenými významy. Autor v leckdy groteskních, tragikomických příbězích ukazuje na vztahu dvou babek lásku na pozadí chátrání, stáří a smrti, lásku zbavenou romantických představ a klišé, lásku s jejími jistotami i nejistotami.