První část slavné dilogie (která pokračuje románem Děrsu Uzala) vypráví o dvou expedicích, jež v letech 1902 a 1906 podnikl ruský cestovatel a spisovatel Vladimir Arseňjev. Již během první výpravy se autor seznámil s domorodým lovcem a stopařem Děrsuem z rodu Uzala. Oba muži, pocházející z naprosto odlišných kultur a poměrů, se znovu setkali o čtyři roky později a během dlouhého a strastiplného putování se mezi nimi postupně zrodilo pevné přátelství.

Kniha, která stojí na pomezí faktografického cestopisu a dobrodružného románu, seznamuje čtenáře s divokou přírodou Ussurijského kraje i s tamními národy a jejich každodenním životem, zvyklostmi a náboženskými představami. Barvitě a poutavě vypráví o životě v tajze, kde každý chybný krok může znamenat smrt, kde lovci nezabíjejí zvířata pro zábavu, ale čistě kvůli obživě, a kde si lidé navzájem pomáhají přežít, aniž by za to chtěli cokoli na oplátku.